žij.

12. října 2014 v 17:31 | Terrie. |  do větru.
Jeden by si pomyslel - ten kdo občas čte můj blog - že jsem šíleně negativní, věčně si na něco stěžující, melancholický pesimista. Nejste daleko od pravdy, třeba mi tyto věci byly tak trochu dány do vínku, ach ty geny a další životní okolnosti, ale dost vymlouvání, je pravda, že jsem minimálně krajně labilní a blog je pro mě boxovacím pytlem, když "to" na mě zase přijde. Přesto se asi budete divit, když vám řeknu, jak je můj život poslední dobou jen lepší a lepší a já vím, že už bude jenom lépe a že je život vlastně neskutečná nádhera a já jsem strašně šťastná. Myslete si, že jsem feťák, když ten náhlý obrat, nebo že moc čtu rádoby filozofické knihy. Třeba si řekněte "tak bodejť, máš skvělého přítele, daří se ti ve škole, máš skvělé přátele i rodinu" ano i to je pravda ale stejně si myslím, že pro pocit spokojenosti, pro pocit "ano žiju a je to nádherné" je potřebná spíš jakási vnitřní toaleta a pár myšlenek, které si neustále musím připomínat. Protože ještě poměrně nedávno jsem byla ztracenec bez sebevědomí, všude s sebou tahající v dávných dobách uštědřené bolístky. I přesto, že je můj blog skoro jako můj nejdůvěrnější přítel, o věcech, které se mi ještě dost nedávno honily hlavou - o tom všem nemá nikdo z vás ani ponětí …

Je to dlouhá cesta uvědomit si, že život máme pevně ve svých rukou a nikdo jiný nás neudělá šťastnými, jen my sami. Ano, štěstí přichází i s jinými lidmi, zážitky, momenty, ale my jsme pořád a stále tak slepí a tak moc se bojíme si jej pustit blíž … a vlastně nejde vůbec o nějaké zidealizované romantické štěstí. Jde o to prostě žít.
Takže tohle není rádoby návod na štěstí, podobné věci nesnáším. Tohle, je článek, ke kterému mě inspirovalo téma týdne, už ani nevím jak dlouho tomu zde bylo a beru jej jako výzvu sepsat si pár bodů, které si chci neustále pamatovat a díky kterým si dovoluji žít, skutečně žít a ten pocit si vychutnávat!
Takže, jen abych nezapomněla

1. Věř si
Ano, je to strašně těžké, znám jen málo lidí, kteří by se sebedůvěrou neměli problém, ale zato vím, jak se chovají. Všichni takové lidi známe. Myslím, že to, že je snad všichni kolem mají rádi, že jsou úspěšní nebo že dostanou vždy to, co chtějí, není dar, nebo nějaká samozřejmá věc. Člověk, kterého mají ostatní rádi, se v prvé řadě má rád sám. Člověk, kterého pokládají za přitažlivého, si sám je neustále jistý, aspon trošku, svou přitažlivostí. Ne proto, že ho o tom jiní ujišťují, ale proto, že se o tom ujistil sám. To není domýšlivost, ani si to nepleťte s nedostatkem soudnosti. Copak to nikdy z oněch sebevědomých lidí necítíte? Oni tímto vyzařují. Ne proto, že o tom ví, oni v to věří, věří v sebe sama a tím začnou vysílat signály, které si ostatní přečtou. Určitě se vám to už stalo - když se sami sobě líbíte, cítíte se dobře, i jiní si toho všimnou a pochválí vás. A nejde jen o vizáž ani o vystupování. Co chcete dokázat bez důvěry v sebe sama? S pocitem "já to nedám, já na to nemám, kašlu na to, nic nedokážu" ještě nikdo daleko nedošel. A kdo ve vás má věřit, kdo vám má dodat sebedůvěru, když toto pro sebe nedokážete udělat sami?
Ano, jistě, uznání druhých je důležité a bez něj se nedá stavět. Ale nemůžeme stavět jen a pouze na něm. Raději se pochválím sama, když bych měla stále bez výsledku čekat na pochvalu druhého …

2. Existuje pouze teď!
Rány minulosti a starosti z budoucnosti si s sebou taháme neustále. Jako dvě těžká, obří zavazadla nám stěžují cestu, spotřebují všechnu naší energii a na dnešní den už nám žádná nezbude. Taková škoda!
Žij přítomností. Problémy, které nemusíš řešit hned, vyřešíš, až přijde jejich okamžik. Odpoutat se od bolavé minulosti je jedna z nejtěžších věcí, které znáš, ale upínání se k ní, způsobí, že na nás visí jako hloupý parazit. Pro léčbu na minulost se dá využít právě přítomný okamžik. Neboj se z něj vytřískat maximum, zavolej přátelům, běž se projít, využij příležitostí, které ti dnešek nabízí. Trápit se můžeš zase jindy. Ano, věci bolí, ale čas je odvane, tak proč si nechceme dovolit na ně někdy zapomenout?
Že to nejde? Tak se o to alespoň pokus. Krom dneška totiž nemáme nic. Když nevyužiješ náležitě každé příležitosti, budeš pak, jako obvykle, fňukat nad promarněným životem. Chápeš, proč to stojí za pokus?
A že dnešek nic nenabízí? Buď kreativní. Neboj se svých nápadů, buď šílená, spontánní, vždyť bláznům patří svět a z odvázanosti máš, jak víš, ve výsledku ještě mnohem větší radost.

3. Měj rád
Snadno se to řekne, ale hůř udělá. Každý známe skupinu lidí, které máme v oblibě a těmi se většinou obklopujeme. Ale život nám nestaví do cesty jenom tuto skupinu. Jsou tady ti ostatní.
Nenávidět je mnohem snazší, než hledět na druhého s úctou, se snahou vidět na něm jen to dobré a špatné opomíjet. Jo, tohle je zatraceně těžké. Ale sama moc dobře víš, jak snadno se z lásky stává nenávist a kolik energie nenávistí vyplýtváš. Nejde to ale naopak? Snažit se na druhé hledět jako na ty, které mám ráda - protože těm většinou jejich chyby snáz odpustím a snáz je pochopím. Kdybych to tak ale uměla se všemi, nemusela bych se užírat nesnášenlivostí, topit se ve zlobě, ve špatné náladě. Najednou jsem zase ten pesimista a všechno kolem je hnusné.
Také moje chování vůči ostatním by se změnilo. A když já se chovám hezky, druhá strana většinou taky tak.
A když ani to nezabere? Mít nadhled je taky krásná věc. Nechceš, nestojíš o mou snahu? Nemusíš, s úsměvem půjdu dál a s porozuměním tě nechám tě plavat.
A na ty které miluješ, nikdy nezpomínej. Moc dobře víš, že máloco dodá tolik energie, než prostě láska, která nic nechce, nic nepotřebuje, na nic se neptá, jen se rozdává ...

4. Buď sám sebou
Když už si věříš a znáš svou hodnotu, na druhé hledíš s pochopením a bez nenávisti, nesnažíš se nikomu zbytečně vlichotit. Pak nemusíš zapírat a předstírat. Může ti být vlastně putna, co si o tobě kdo pomyslí, ty jsi sám se sebou spokojen, druzí si tě váží už jen proto, že si vážíš ty je. Vidíš? Není důvod na něco si hrát.
To, co žiješ je tvůj život a máš jej čistě ve svých rukou. Můžeš s ním naložit tak, jak ty sám chceš. Líbí se ti něco a ostatním ne? Tvoje věc. Chceš něco, co ostatní nechápou a odsoudí tě za to? Jak smutné ale je to jen a jen tvoje věc.
Be yourself je dneska tak strašně mainstreamová rada, že si nejeden řekne, že originalita už fakt vymřela. Ale originál jsme ve své podstatě každý, tak se nesnaž nikomu zavděčit, zalíbit, vetřít do přízně … buď tím, kým jsi. Žij podle toho, co ti říká tve nitro, ne tvé okolí a kašli i na tu lacině cpanou dnešní rádoby originalitu, propánakrále.

5. Sleduj motýlky
Můj objev si opět nenechám pro sebe. Celý svět, každičký den, každičký okamžik, je jako letní louka plná pestrobarevných motýlů polétávajících z květu na květ. Ať už je to sluneční svit, který tě i přes záclonu svou zlatou dlaní hladí po tváři, nebo fajn pocit z toho, že jsem se dnes krásně vyspala. Cokoliv, jakkoliv maličké a malicherné se to může zdát - vyhledávej je, obdivuj se jim, nech se nimi potěšit. Ať už je dnešek sebehnusnější a sebetěžší, dokážou tě alespoň trochu zahřát u srdce, potěšit a vlít do žil alespoň malou dávku energie. Úplně zadarmo. Proto nezapomínej a měj oči otevřené.

Když si k tomu člověk navíc i občas pocvičí, dovolí, aby hladina endorfinů vzrostla, je vše o to intenzivnější.
Jistě zním jako hipík, jako pošuk, nebo jsem na něco zapomněla, nebo něčemu nerozumíš, proto, máš li otázky: ask.fm
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 19. října 2014 v 18:58 | Reagovat

Jsem na tom stejně. Pamatuji si na jednu hlášku jedné úžasné osoby, která řekla: "Ráda bych myslela pozitivně, ale nemám čas." :-D Myslím si, že to pochopí jen pesimisté. :-D

2 Doma Doma | Web | 26. října 2014 v 17:39 | Reagovat

Taky bych se těch bodů ráda držela, ale myslím, že je to nereálné :D

3 theworldisugly theworldisugly | Web | 29. října 2014 v 14:42 | Reagovat

Do háje, asi bych se sebou měla začít něco dělat. Jo, kdyby mi tyhle věty, tyhle body, do hlavy cpali každý den, možná by mě to k té změně co se týče mého způsobu života nějakým způsobem dokopalo. Čte se to krásně a představa, že i já bych mohla, kdybych fakt chtěla, podobnou životní strategii razit také, je fakt skvělá. Ale něco ve mě, ten hloupý konzervatista si vůbec neuvědomuje, jak špatně teď je a že může být stokrát líp. Ach, kéž bych se ho tak mohla zbavit!

Zkusím sledovat ony motejly, snad bude líp. (Připadám si jak nějaká hloupá pubertální slečna, co se v jednom kuse topí ve vlastním žalu, stydím se za sebe.. zase)

4 B. B. | Web | 31. října 2014 v 22:40 | Reagovat

Taky si občas sepíši to, kudy by se měl můj život ubírat, aby to bylo jednodušší, ale komplikace je asi moje druhý jméno, takže mi to nikdy nevydrží. :)

5 Raven Morbid-Darkness MisakishimizuChan Raven Morbid-Darkness MisakishimizuChan | Web | 26. listopadu 2014 v 10:49 | Reagovat

Krásný blog....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama