7. ... a short poem.

2. září 2014 v 19:08 | Terrie.
ehm, ehm.
Kdysi jsem něco jako básně psávala - ukládala jsem si je do šuplíku a většinou je nikdo jiný nečetl. Pár jsem se jich pokusila zveřejnit na starém blogu, ale nakonec jsem celou rubriku smazala. Ve škole se něco psalo a občas přečetlo nahlas ... Vždycky jsem nesnášela slyšet někoho číst mnou napsaná slova. Je to pro mě velice, velice intimní záležitost a zvlášť, co se básní týče. Navíc ani nevím, co si o nich myslet. Když napíšu něco "prozaického", dokážu uznat, jestli je to odfláké, nebo zda se mi "dílo" vyjímečně povedlo, ale co se poezie týče, nikdy si netroufám hodnotit, jak na tom jsem ... ani nevím, zda se mé pokusy dají jako poezie nazvat. A tak jsem se dlouho, dlooouho o nic podobného nepokoušela ...
Až na vyjímku. Pokus, který přidávám je starý skoro dva měsíce - snažila jsem se splodit něco nového, ale jaksi mě neposedlá ta pravá múza ... asi proto, že jsem se snažila psát něco nezamilovaného. A tak snad omluvíte mé neutuchající city, které vám jistě již musí lézt na nervy, ale věřte mi, momentálně pro mě není větší inspirace.

Varovala jsem vás, proto si dobře rozmyslete, zda otevřete celý článek, v případě, že ano, prosím o co nejobjektivnější a nejupřímnější kritiku, díky :)





Slunce za mraky
vůně ve větru
jsi jako bolest
kterou již nesnesu
Jsi nic
nebo vše
Mnohem víc
Záchrana duše
Zbožná tužba
nevyřčená
Přesto víš
střede mého vesmíru
Sdílíš
Miluješ
Jsme všemocno
Vidina nekonečna
My dva a nic víc
Ty můj
já Tvá
Víc už není nic
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Em Em | Web | 12. října 2014 v 9:21 | Reagovat

Mně se to líbí) taky mám občas chuť psát na každý řádek, co mě napadne a pak kouknout, co z toho vyšlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama