takže 2013?

29. prosince 2013 v 23:00 | Terrie. |  na téma.
Pod dojmem posledních ne moc veselých týdnů se mi chce letošní, pomalu končící rok, odsoudit a zatratit.
Chce to více zavzpomínat, tak zlý snad zas nebyl ...



Rozhodně jsem do něj vstupovala s odhodláním a skvělou náladou. Předcházely mu velké události. Postavila jsem se na nohy a objevila nevídanou sílu, sílu sebedůvěry a přátelství. Můžu hrdě říct, že do začínajícího roku jsem vstupovala s nově objevenou schopností - umět si ze špatných věcí vzít jen to nejlepší, vytěžit nejvíc, brát ze špatného energii a přeměnovat jí v dobro. Vida, hned první věc, za kterou si tento rok zaslouží mega velké plus :) ... no, dejme tomu, že to přičteme 13 a ne 12.
Vstupovala jsem do něj plná dojmů ze stužkováku a dalších věcí-utvrzující-kamarádství, které se mi však počítat nechce, málo z toho vydrželo, zlomeček ... ale něco přece vydrželo. Zasloužíš další palec nahoru. A když už jsem u toho ...

Obrovská, nádherná kapitola. Ne však růžová. Barevná. Pestrá. Avšak i s prvky šedi a odstínu krvavé rudé. Celý tento rok to nebylo jen o mě. Nebyla jsem na nic sama. Dokázala jsem se otevřít, zcela odhalit jednomu jedinému člověku, počítat s ním, být vždy dva... zamilovaná, milovaná. Jednak je to úspěch - kdo by byl kdy řekl, že i se mnou se to dá vydržet takhle dlouho a nebýt zralý na psychiatrii a nemít potřebu mě okamžitě opustit? Sakryš, to nebude jen tak :D Rozhodně už jen proto nemohu odsuzovat žádné období - ve dvou se to lépe táhne a dokud máte vedle sebe někoho, kdo vám stále ukazuje radosti života.. je žít jedna radost.
Naučils mě toho tolik.
A tolik jsem se toho o sobě zase dozvěděla, netušila jsem, jak dokážu být tvrdohlavá, vzpurná, žárlivá, paličatá ... jsem zatracená potvora a stále se za tolik věcí stydím ...

A to jsme stále na pouhém začátku, miláčku

Šlo to rychle.
Najednou člověk seděl před maturitní komisí, aby mu za pár hodin ředitelka potřásala rukou a gratulovala k velkému životnímu úspěchu ("děkuji, ještě jsem neviděla, aby někdo spojil tři maturitní otázky dohromady"), a než se jeden nadál, brečel štěstím nad obálkou oznamující přijetí na vysokou školu.
Nejdelší prázdniny v životě, které utekly zatraceně rychle ale krásně.
A pak vás hodili jen tak, bez upozornění, bez přípravy, do světa dospělých.

Snaž se, vyřizuj, zařizuj, neptej se, to musíš zvládnout sám.
A k tomu plno nových věcí, možností, zážitků a fascinujících věcí ...
A když si člověk začal zvykat a orientovat se v tom chaosu, začalo všechno jít do kytek.

A tak jsem tady, na konci roku 2013, sumíruju, oddaluju učení a snažím se utišit ty stresy, ten hlásek v hlavě, že tu zkoušku nedám. A ten hlásek, co mi pořád říká, že s největší pravděpodobností tento rok nezakončím silvestrovskou chlastačkou, jak je obvyklé, nýbrž pohřbem milované babičky ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veznamenistira veznamenistira | Web | 29. prosince 2013 v 23:22 | Reagovat

Pěkné! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama