takové všední starosti.

5. prosince 2013 v 19:47 | Terrie. |  do větru.
Člověk kouká na ten seznam lidí a lidí, jež jsou zrovna online na facebooku. A říká si, komu by tak napsal.
A co by mu napsal.
"Ahoj, jak se máš?" "Dobře, a ty?" "Jde to" - end of story.
Je to mnou nebo to takhle chodí?
Tak či tak, asi nejsem tedy člověk společenský, ani trošku vtíravý a drtivé většině těch lidí, které v tom seznamu "přátel" (pff, to je vážně tak nadarmobroucí slovo v dnešní době, přítel jako takový už nemá význam, škoda) mám, jsem nikdy nenapsala.
Tak k čemu tohle všechno? No jo, nikdy jeden neví, kdy se mu může někdo hodit.
A pak ta touhá být polulární a oblíbený ... v kontextu s tím, že se stejně nikdy neozvu, neukážu, nevyzdvihnu - jak strašně těžké je býti Terezkou, nechtěli byste.

Jak moc je divné najednou jen tak napsat někomu, nečekaně, z těch lidí a lidí, kteří jsou zrovna online na facebooku?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nekronikář Nekronikář | E-mail | Web | 23. prosince 2013 v 13:03 | Reagovat

Máš pravdu slovo přítel je v dnešní době (myslím že nejsem kvůli FB) znásilňováno a cpáno kamkoliv. Myslím si že když už někoho v v kontaktech na FB máš, tak ho asi znáš (sic třeba jen od vidění, znáš). A když mu napíšeš copak by na tom mělo byt divného? Znáš ho, dlouho si o něm neslyšela, chceš vědět víc, třeba ho víc poznat, tak směle do toho, ale z nudy to určitě nemá cenu ;)

2 theworldisugly theworldisugly | Web | 29. prosince 2013 v 0:59 | Reagovat

Taková Terezka mi připomíná jednu Elišku, která téměř každý večer (pokud nemá slabou chvilku) sedí u facebooku a říká si téměř to samé, co ty. Na tom, napsat někomu jen tak, není vlastně vůbec nic divného, ale mně to tak připadá, a proto radši nikomu nepíši :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama