a je to tady.

2. prosince 2013 v 20:31 | Terrie. |  na téma.
Od malička miluju Vánoce. A zimu. A prosinec. A sníh. A světýlka a tu atmosféru kolem.
A ještě loni jsem si to dokázala dokonale užít, ani blbá maturita mi to nezkazila.
Loni to bylo obzlášť kouzelné - bruslé, síla "přátelství" a ta krása kolem začínající lásky a romantická randíčka s prvním sněhem ... magické :)
neopakovatelné.
O to víc, jsem se měla těšit letos
ale



čím je člověk starší, tím debilnější všecko je, skutečně. A to já si pořád připadám jako puberťák.
Napadl první sníh, což mě vždy paradoxně rozehřálo u srdce a nastal ten kouzelný čas, ty dny, kdy se nic neřešilo, kdy vše příjemně plynulo, kdy se nic moc nemuselo a upřímně - nějaké vánoční nákupy mi nikdy starost nedělaly, jako stěžovala bych si pořád a na vše, ale že bych z toho měla stresy ...? Ne, užívala jsem si každičkou sněhovou vločku a ať předvánoční, nebo už ten vánoční čas - vše bylo krásné, dokonalé, magické a ... zase jsem byla to malé dítě, co se raduje ze světýlek :)
Miluju to!

Letos ... napadl první sníh a já našla sebe samu schoulenou na křesle v slzách, ne, nic se nestalo, tyhle stavy mívám
nikdy ne v zimě! nikdy ne v době kolem Vánoc! Tehdy bylo vše v pořádku, dokonale v pořádku!
Krátí se mi čas a zkoušky jsou blíž a blíž a maturita je podle toho fraška zrovna, a já nic nedělám. Nejsem schopna. Otevřu učebnici a buď se sesypu nebo koukám do prázdna. Ne, že bych radši místo učení dělala všechno kolem ... já nemůžu, nehodlám dělat nic.
A třeba je to prostě jen ta lenost
doufám
Do toho až moc začínám vidět do všech rodinných starostí, jsem vystresovaná a je pro mě docela ubíjející vidět babičku na nemocničním lůžku
a do toho zase moc myslím

Třeba je to jenom o tom, že jsem byla zvyklá v prosinci nic neřešit a nic nedělat, snad.
Snad mám ten knedlík v krku jen proto, že mě tohle zamyšlení nad pitomým prosincem nutí myslet negativně, protože to holt ... je těžší ...
třeba to horší nebude
třeba to bude další kouzelný prosinec
:)

a třeba najdu tu sílu chytat motýlky... nebo spíš sněhové vločky
potřebuju je!
A tu správnou podporu kolem přece mám! :)

a přesto si začínám zalézat do své introvertní trpitelské ulitky, s tendencí potlačovat své myšlenky a neřešit je - což je vždycky jako nejhorší řešení
tak proč si zase sama kazím i nejlepší období v roce? na svém štěstí si vždy stojíme v první řadě sami

Chci zpátky do dětství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 T. T. | Web | 2. prosince 2013 v 20:40 | Reagovat

Je toho moc.Taky nemám chuť vůbec nic dělat. Doufám že ta chuť se brzy vrátí..Vánoce a tu atmosféru taky miluju:')

2 Kate. Kate. | Web | 2. prosince 2013 v 21:10 | Reagovat

~já miluji vánoce!:3
~taky chci sźptáky do dětsví. vše bylo jednodušší.

3 Capricorn Capricorn | Web | 5. prosince 2013 v 11:56 | Reagovat

Když na mě to vše už nějak padá, tak jsem tu fotku změnit musela O:)

Ber to s nadhledem, určitě si jen zvykáš na nový svět kolem sebe, ale až se naučíš tomu systému, který ti byl nastolen, tak už si nikdy nebudeš připouštět depresivní stavy, a už vůbec ne kvůli škole. Maturitu jsi zvládla, tohle zvládneš taky a dalších milion věcí přesně tak. Vánoce jsou od toho, abys chytala bílé chomáčky a vracela se do dětství. :) Určitě se uvolni, protože teď nemáš nárok na takové řeči! :D až ti bude devadesát a nebudeš moci sednout na sáňky a užít si sněhu, tak pak, ale teď ne! Nuu :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama